Co se s námi stane, když zemřeme? Na toto téma je více otázek, než odpovědí, ale většinou se odpovědi shodnou na jednom a to na tom, že duše opouští hmotný svět a naše tělo, to zůstává na zemi. Tělo je schránka, která v sobě má právě tu naší duši, která po smrti odchází jinam. Kam? Uvádí se, že do krásných míst.
Tělesná schránka se pohřbí a to podle toho, jak určí pozůstalí a duše odchází za odpočinkem. Zatím všichni, kdo prožili klinickou smrt, popisují, jak jejich duše procházela tunelem, kdy na konci bylo světlo. Doprovázela je příjemná hudba a pocit obrovského štěstí.
Na tělo, tedy na svou schránku potom hleděli shora a byli schopní popsat vše, co se ve hmotném světě kolem jejich těla dělo. Viděli například lékaře, jak se je snaží oživit a znali přesně situaci, která se po jejich smrti na místě děla. Většinou duši, jež opustila své tělo a opět se do něj vrátila, vrací ještě nějaká bytost zpět, protože nepřišel ten správný čas, kdy by měla své tělo opustit a tak se vrací do hmotného světa.
Takto se to děje, pokud někdo prožije klinickou smrt, to znamená, že mu přestanou fungovat tělesné funkce, ale doktorům se podaří je obnovit. Pokud však někdo zemře a již se do hmotného světa nevrátí, pak můžeme jen spekulovat o tom, co se s ním děje dále.
Smrt jako taková však nebývá vůbec popisována černě, tak jak jsme jí schopni vnímat my na tomto světě, když nám někdo odejde a my se stáváme pozůstalými. Ve většině případů se každý z nás smrti obává, ale tato obava je nejspíše zbytečná. Lidé, kteří prožili klinickou smrt, uvádějí, že v životě neprožili krásnější chvíle a že se jim rozhodně nechtělo zpět do pozemského světa, což zní velmi pěkně.