Jak se naučit plést?

Potkaly jste ráno úžasný model posledního módního trendu, s nádherně nadpřirozeným vzorem, v nepřehlédnutelném barevném odstínu, přesto mající zásadní vadu, že kráčel na vaší sokyni? Potkaly jste pulovr, který vás nadchnul a vyburcoval ve vás přesvědčení, že dokážete lepší, hezčí, ale hlavně vlastnoruční?

Tak si jej upleťte!

By: Chris

Kráčet takhle ráno ulicí, potkávat obdivné pohledy mužů a závistivé pohledy žen, upoutávat pozornost v kanceláři, s vědomostmi znalkyně odpovídat na dotazy, jak to uplést vůbec lze – to jsou velmi příjemné zážitky po vlastnoručně těžce a dlouhodobě upleteném svetru.

V dobách našich maminek a babiček se učilo plést ve škole. Ve škole se vůbec učilo mnoho jiných užitečných záležitostí, jako vyrobit si peněženku, vyrobit krmítko pro ptáky, učilo se vařit, skupinky děvčat se předbíhaly, která uvaří chutněji, učitelé se těšili, co se bude jako ochutnávka rozdávat, učilo se přebalovat děti, tedy panenky… Dnes, kdy se zdá, že všechno je lepší, dokonalejší, modernější, jsou mladí ochuzeni o tolik užitečných činností!

Naučit se plést? Jestli nemáte doma maminku, či spíše babičku, která by vám toto kmitání pletacími jehlicemi ukázala a naučila vás, jak upletená očka křížit, jak je vést před úpletem, či nechat za úpletem, jak splétat, rozplétat, a co je vůbec očko hladké a co očko obrácené, bude to trochu problém.

Popisem bez ukázek, bez obrázků, jak přízi na prst namotat, jak uchopit pletací jehlice, jak uplést jednoduchý lem, než se pustit do složitého vzoru, takovýmto popisem na stránce to také není možné.

Přesto naučit se plést můžete. Je možné zakoupit si knihu, příručku ručního pletení, ve které je velmi srozumitelně vyobrazeno, v jakém postavení proti sobě jehlice máte držet, jakým směrem pletací přízi na prst namotat, jak uplést úvodní očko, řadu, jak řadu ukončit a pokračovat řadou další.

Uvidíte, že ve skutečnosti není pletení vůbec složité, radost budete dělat nejenom sobě, ale i vašim dětem, na nichž budou obdivovat vaši šikovnost jejich kamarádi.

Jak vyhrát ve sportce

Rádi zkoušíte štěstí ve sportce? Přemýšlíte jak vyhrát? Způsobů jak sázet je mnoho. Poradíme vám, jak si vybrat čísla. Někdo dává stále stejná čísla a doufá, že skutečně jednou tato čísla přinesou štěstí. Je to jedna z variant, které se můžete držet.

sportkaDalší možností je sázet na datum narození vaše, vašich rodičů, vašich dětí a vašeho protějšku. Pro nás jsou tyto čísla zajímavá, protože přivedli na svět kromě vás lidi, které milujete a které jsou ve vašem životě skutečným štěstím, proto tato čísla volíte i ve sportce a doufáte, že vám přinesou i další štěstí.

Vybrat čísla můžete i náhodně. Poslouchejte svou mysl, co vám právě říká a nechte se jí inspirovat. Poproste kartářku ať vám s výběrem číselné kombinace poradí. Třeba to opravdu funguje a ona vám k finančnímu obnosu pomůže.

Další možnost, která se nabízí je, že si zvolíte datum, číslo domu ze kterého odcházíte, číslo autobusu, kterým odjíždíte a číslo domu kam přicházíte. I toto může být tajemné spojení vylosovaných čísel.

Můžete si zapisovat i čísla, se kterými se během dne setkáte a ta pak využít k tomu, abyste je vsadili. Způsobů jak sázet a jak čísla vymýšlet je mnoho. Jde tu především o štěstí a to, abyste ve správnou dobu skutečně vsadili ta správná čísla, která vám přinesou vytouženou výhru.

Obecně se říká, že výhra přijde v době, kdy ji nejméně očekáváte a také nejméně potřebujete. Neházejte flintu do žita, pokud vám to nevychází. Není všem dnům konec a štěstí se na vás může přilepit kdykoli, kdekoli. Kdo nehraje, nevyhraje, to platí, ale zároveň kdo hraje, může prohrát. Myslete na to a hrajte s rozvahou.

Jak napsat knihu

7946581522_f7233274beKniha nás provází celým životem. S knihou se setkáváme od dětství. Již v batolecím věku nám rodiče předčítají pohádky s knížek. Později nás knihy neminou ve škole. U některých lidí se záliby v knihách promítnou do celého života.

Kniha je sešitý nebo lepený svazek listů popsaný písmem s vazbou a opatřená přebalem. Kniha nám poskytuje různé informace. Dozvídáme se z ní o historii, lékařství, dobrodružstvích. Kniha je zaznamenání určitých událostí a vědomostí v psané podobě. Kniha je mnohdy dobrým společníkem při odpočinku.

Mnoho lidí sní o tom, že napíši svou vlastní knihu. Mezi první jejich myšlenky patří otázka – Jak napsat knihu? V první řadě by lidé, kteří chtějí napsat knihu, měli být vybaveni těmito vlastnostmi i dovednostmi: odhodláním, představivostí, dostatečnou slovní zásobou, kvalitní znalostí gramatiky. Chybět by jim neměl blok a tužka či počítač. V myšlenkách by měli mít téma, o kterém, chtějí knihu napsat.

Jak napsat knihu – užitečné rady

● Před psaním

Ještě než začnete psát svou knihu na papír, nebo do počítače vytvořte si dějovou linii příběhu. Tak bude vědět, čím vaše kniha začne a čím skončí. Tato příprava nevylučuje, že budete v průběhu psaní příběh obohacovat o další myšlenky.

Prostředí ve kterém budete psát knihu

Vyberte si místo, kde chcete svou knihu psát. Každému člověku vyhovuje prostředí jiné. Někdo upřednostňuje pro psaní klid, samotu a ticho. Naopak najdou si i takoví lidé, kteří rádi píšou v přítomnosti jiných osob nebo při zvuku hudby. Záleží na každém autorovi, jaké prostředí si zvolí. Důležité je mít na paměti, že se autor musí cítit pohodlně a uvolněně.

Styl psaní

Důležité je rozhodnut se, zda svou knihu chcete psát na papír s tužkou v ruce, nebo na počítači. Výhodnější je psát rovnou do počítače. Obzvláště výhodné je to pro autory, kteří ovládají desetiprstou hmatovou metodu psaní na počítači. Ovšem tužka a papír mají také své kouzlo.

● Téma knihy

Téma si zvolte podle okruhu svého zájmu. Pište jen o tom, co byste chtěli sami číst. Téma musí být takové, aby vyvolalo emoce ve vás i ve čtenářích. Většinou jde o emoce napětí, strachu, vzrušení. Postave téma na své myšlence, kterou čtenáře naprosto očarujete.

Samotné psaní knihy

Když píšete, svou knihu musíte mít, již originální příběh. Je to základ celé knihy. Buďte odvážní při psaní. Pokud máte talent, je to pro vás jen výhoda. Musíte znát všechny postavy, události i reálie lépe než čtenář. Knihu byste měli psát s prostředí, které znáte, nebo ve kterém žijete. Nikdy nepiště o něčem neznámém. Může se vám stát, že popíšete nesmyslně nějaké události či věci. To nejhorší co při psaní knihy můžete pokazit je napsání nesmyslů. Jakmile knihu dokončíte, několikrát si ji po dopsání přečtěte. Vše nepotřebné odstraňte.

Obrázky v knize

Je vhodné umístit do knih obrázky. Nejedná se pouze o samoúčelnou ilustraci. Obrázky dodají knize atmosféru, která obklopuje vaše hrdiny. Ilustrace a obrázky vám mohou pomoci vyvolat pocit klidu a uvolnění, nebo můžou vyvolat pocit napětí či strachu.

Konzultace s odborníkem

Pokud si nejste s něčím při psaní knihy, nebojte se poradit s lidmi, kteří se psaní věnují dlouho a patří mezi uznávané autory knih. Poskytnou vám potřebné rady a text i zhodnotí.

Po dopsání knihy bychom měli několik dní odpočívat. Mozek si v průběhu odpočinku oddechne. Po několika dnech si napsanou knihu znovu přečtěte. Budete, tak mnohem lépe vnímat gramatické chyby a smysl napsaných vět. Poté můžete nalezené chyby opravit.

Jak vybrat běžky

běžkyBěžkování, jako součást lyžování zažívá v posledních letech svůj boom. Běžkování má oproti klasickému sjezdovému lyžování spoustu výhod. Běžkování není tak monotónní, jako klasické sjezdové lyžování. Nemusíte stát dlouhé fronty u přeplněných vleků. Nezažijete přeplněné sjezdovky a bolavé nohy z přeskáčů.

Naopak při běžkování si užijete krásu zimní přírody. Sami si určíte tempo, jak rychle pojedete. Kdo chce, může závodit s větrem o rychlost, nebo se po hřebenech hor prohánět, jen tak pro svou vlastní radost. Můžete běžkovat sami, obklopeni jen krásou přírody, nebo třeba ve dvojících či skupinkách. Záleží jen na vás čemu dáte přednost.

Ovšem, než vyjedete na svých běžkách obdivovat přírodu, je nutné si běžky pořídit. Jak vybrat běžky? Ještě před výběrem konkrétních běžek, bychom si měli pořídit základní vybavení. K základnímu vybavení pro běžkování patří: běžecké lyže s vázáním, běžecké hole, běžecké boty. Nezapomeňte si pořídit i vhodné oblečení.

Běžky vybíráme podle toho, jaký druh běžkování chceme provozovat. Základní typy běžek, tak dělíme do těchto skupin: závodní běžky, sportovní běžky, rekreační běžky, fitness běžky.

Jak vybrat běžky – krok za krokem

1. Typ lyží

Typ lyží si vybereme podle stylu běžkování. Zvolit můžeme klasické, k bruslení a combi. Pokud zvolíme combi lyže, tak jsme získali kombinaci klasických i bruslících běžek. S tímto typem lyží můžete provozovat obojí.

2. Správná výška

Vhodná délka běžek je zásadní. Správnou výšku volíme podle jednoduchého pravidla. Klasické běžky by měly být zhruba o 20 cm delší než je výška běžce. Běžky bruslařské by měly být stejně vysoké, jako běžec. Combi běžky jsou kompromisem mezi výškou klasických běžek a výškou bruslařských běžek.

3. Hmotnost lyžaře

Váha ovlivňuje výběr tvrdosti běžce. Musíme vždy volit tvrdost běžek tak, ať nám je střední část běžky volnější. Tímto tak zabráníme prošlápnutí běžky a získáme i dostatečnou rychlost.

4. Výběr holí

Pro klasické běžkování si pořídíme hole, které nám dosahují pod bradu. v případě bruslařských běžek volíme délku holí až pod nos.

5. Výběr vázaní

S výběrem vhodného vázání nám poradí v obchodě. Existují dva typy vázání, které ovšem nejsou kompatibilní. Vhodnější proto je, nechat si typ vázání stanovit odborníky.

6. Výběr bot

Boty na běžky si vybíráme podle typu vázání a typu běžkování, kterému se chceme věnovat. Boty se konstrukčně od sebe liší. Bruslařské běžky mají bruslařský typ bot. Naopak pro klasické běžkování je vhodné zvolit vysoký zateplený typ boty. V případě combi běžek bychom měli vlastnit oba typy bot.

Při dodržení tohoto postupu vám už nic nebrání v užívání si běžkování.

Jak nakládat zelí

zelíNa nejvyšší příčce žebříčku potravinových zásob našich babiček, bylo nakládané zelí. Dnes, kdy si můžeme koupit všechno, zdaleka není tolik domácností, které si na zimu připravují soudek kysaného zelí.

Mezi sterilovaným z obchodu a vykysaným zelím domácím je velký jak chuťový, hlavně ale zdravotní rozdíl. Domácí kysané zelí je bez veškerých chemických přídavků.

Pravda, doba nakládání zelí je zpravidla na podzim, po sklizni hlávkového zelí z polí. Je výhodou, že mnohé zemědělské podniky už prodávají zelí přímo krouhané. V igelitovém pytli si přinesete domů množství, které chcete naložit a máte ušetřenu práci s krouháním doma. Krájení nožem nepřichází snad ani do úvahy.

Pokud se rozhodnete naložit si zelí i teď, nebudete litovat. Vitamíny, které budete mít za tři týdny kvašení k dispozici, od vás vyženou každý neduh!

Potřebujete soudek a nože na krouhání zelí. Ty vám určitě někdo ze známých půjčí, pokud si je nebudete chtít kupovat. Soudek si v domácích potřebách vyberete. Bývá ve velikostech cca 9, 16, 22 litrů. Do 16ti litrového soudku potřebujete cca 15 kg nakrouhaného zelí, plus 3 – 4 kg nakrájené cibule. K tomu si připravíte ještě 2 sáčky celého kmínu, sůl a asi 5 feferonek, nejlépe červených, nakrájených na drobno. I se semínky.

Ideální je v dětské vaničce všechno namíchat. Zelí, kmín, sůl i barevné papričky. Nesolte mnoho, je mnohem lépe si zelí při vaření přisolit.

Když ale nemáte možnost vše promíchat, také nevadí. Tlačte postupně do soudku vrstvu zelí, cibule, posypte kmínem, osolte, přidejte mezi prsty feferonky. A takto pořád dokola.

Tlačení zelí je docela pracné. Dokáže to žena, snadnější to bude ale pro muže. Má větší a silnější pěst, kterou zelí dusá a dusá, až je ze zelí vytlačena voda. Možná vám rády pomohou děti, těm se do soudku vejde noha, předem umytá.

Po natlačení zelí zatížíte umytým kamenem, aby při kvašení nestoupalo vzhůru. Zalijete vodou tak, aby bylo zelí pod hladinou, soudek uzavřete víkem. Do žlábku kolem víka také nalijete vodu, aby bylo zamezené vnikání vzduchu dovnitř. Zelí necháte v teple 15-20° kvasit.

Nejlépe v místě, kde vám nebude překážet aroma, které při kvašení bude vznikat. Například v kotelně, v teplém sklepě. Pravidelně však soudek se zelím kontrolujte. Zelí musí být ponořeno pod hladinou. V případě, že nebude, převařenou osolenou, ale ochladlou, vodou zelí zalijte. Také dbejte, aby ve žlábku soudku byla voda.

Asi po třech týdnech je zelí hotové a máte pochoutku za syrova i k vaření.

Také při odebírání zelí vždy dolijte převařenou slanou vodu, pokud by zelí nebylo zakryté hladinou kyselice.

Jak namíchat nealkoholické mojito

Mojito je typický kubánský nápoj, ve kterém jsou obsaženy lístky máty, bílý rum, třtinový cukr, limetka a perlivá voda a to v případě, že budete chtít mojito alkoholické. Mojito může být i nealkoholické a můžeme si jej připravit i sami doma.

Co k tomu bude potřeba?

Stejné ingredience, jako u alkoholického mojita, jen vynecháme rum.

mojitoTřtinový cukr, je potřeba nechat pořádně rozpustit. Dno skleničky posypeme cukrem. Rozdrtíme led, uděláme z něj tříšť a tou naplníme sklenici do dvou třetin. Do tříště přidáme pár lístků máty a dolijeme džusem.

Do sklenice přidáme šťávu z limetky a vhodíme i s kůrkou do nápoje, dolijeme sodou. Celou přípravu zakončíme vložením brčka a míchátka a sklenici ozdobíme limetkou.

Mojito bylo poprvé v baru představeno již v roce 1927. Nápoje, které však byly mojitu podobné se objevovaly již koncem 16. století. Mojito se stalo velmi oblíbeným a dnes je také velmi žádaným. Virgin mojito, tak se říká nealkoholickému mojitu, si můžete dopřát i když jste řidič. Pokud se však chystáte na popíjení alkoholu, dopřejte si mojito spolu s bílým rumem.

V jedné knize se také uvádí, že nápoj mojito se dříve pil každý den jako prevence proti choleře. K přípravě mojita použijte vysokou sklenici. Pokud budete chtít alkoholické mojito přidejte panáká, to znamená 4 cl, nebo 5 cl kubánského rumu.

Nápoj Mojito je oblíbený hlavně v letních měsících, kdy vás příjemně ochladí a osvěží. Přípravy tohoto nápoje mohou být různé, nemusíte se nutně řídit jen jedním receptem, ale mojito si klidně můžete udělat i 5x jinak. Do nápoje můžete dodat i jahody, nebo zázvorovou limonádu, meloun, nebo čerstvou malinu.

Všechny tyto ingredience jsou vynikající kombinací s letním osvěžením kubánského nápoje mojito. Záleží jen na vaší fantazii, jak si tento nápoje dochutíte. Důležité je, aby vám chutnal.

Jak najít koníček

koníčekNeustále přemýšlíte, co vás vlastně baví a jakému koníčku byste se měli věnovat? Myslíte si, že není nic, co by vás úplně naplňovalo a nevíte jak najít koníček? Některé povahy, a bývají to většinou blíženci, to mají v hledání koníčka, a nejen v tom, velmi těžké, protože u ničeho nevydrží.

Stává se jim, že se pro něco nadchnou a vzápětí je to přestane bavit. V tomto případě je dobré mít více koníčků a ty střídat. Jak ale najít to, co by vás opravdu bavilo? Pak je tu celkem jednoduchá rada a to: bavte se s kamarády, ptejte se jich, čemu se věnují ve volných chvílích, jděte se na to osobně podívat a třeba zjistíte, že by to bavilo i vás.

Zkoušejte nové věci. Například nové druhy cvičení, či sportů, nebo věci, které jste doposud neznali a nic vám neříkali, protože se lehce může stát, že vás právě toto osloví. Neznali jste to, ale přijdete tomu na chuť. Zapojte se do jakéhokoliv kroužku jen na zkoušku.

Projděte toho více a uvidíte, že něco z toho vás osloví. Pročtěte si třeba také, jakým koníčkům se dá věnovat právě ve vašem městě, možná vás z toho něco zaujme, nebo dokonce natolik nadchne, že vás tento druh zábavy naprosto pohltí.

Koníčky můžete mít i doma. Nikde není psáno, že za nimi nutně musíte dojíždět. Máte svou zahrádku a zkoušíte si něco vypěstovat? Pakliže se vám to podaří, budete to chtít zkoušet dál a z pěstování se tak stane váš koníček.
Můžete si doma zkusit něco sami ušít, nebo uháčkovat, pokud za sebou uvidíte dobré výsledky, jistě vás to nadchne a budete se chtít této práci věnovat i nadále. Stane se z ní proto váš koníček. Koníček je něco, co nás baví, na co se těšíme, u čeho si odpočineme a děláme to rádi.

Každý z nás by měl alespoň jednu takovou činnost mít a najít si na ní čas. Náš život není jen o práci, honbě za penězi, ale měli bychom si jej umět také užít. Pro tyto chvíle je tu právě něco, co nás bude bavit.

Jak na ples

I v době, kdy se módě meze nekladou, povoluje se každému téměř vše, pravidla jsou velmi benevolentní, v době, kdy uvidíte kombinace dříve nekombinovatelné, jsou stále situace, akce, příležitosti, při kterých určitá pravidla dodržovat je velmi vhodné. Jednou z takových příležitostí je účast na plese.

plesNení to až tak dávná minulost, kdy už samotné slovo ples vyvolávalo představu krásných rób na dámách, tmavých obleků na galantních pánech, slavnostní atmosféra vzbuzovala sváteční náladu. Možná je to současnou ekonomicky těžší dobou, že ve většině případů takovýto ples neuvidíte. Kromě snad velkých plesových akcí, které snímají kamery.

Není vůbec zvláštností, že na plese uvidíte účastníky v riflích, v károvaných košilích, v pulovrech… Přinesou si z domu láhev vína, petku vody, koláčky či narychlo připravená očka z rohlíků, aby bylo na stole občerstvení! Páry, které ctí plesový bonton mezi takovými tanečníky působí skoro směšně, přestože by to mělo být právě naopak.

Za úroveň plesu určitě zodpovídají pořadatelé. Jistě, jak už bylo řečeno, všichni chtějí na akcích vydělat, tak se přivírají oči. Ale jak a kde má potom mladá generace vidět, co se hodí? Vždyť právě jim připadá takové nekulturní chování už v pořádku a dobré.

Jak na ples?

Na ples by žena měla jít rozhodně v šatech. Či svoje, anebo z půjčovny, možnosti má. I dámy v nejlepších letech a s pár kilogramy navíc mají na výběr modely, které jejich postavu dokážou hodně vylepšit. Ramena lze zakrýt plédem nebo pelerínou. K toaletě je třeba zvolit vhodnou malou kabelku. Vypadá hrozně, když do sálu přijde pár s nabalenou nákupní taškou či batohem! Lodičky by měly být plné. Ženy volí většinou sandálky s otevřenou špičkou i patou, které jsou jistě pohodlnější. Když už si tento typ obuvi zvolí, měly by dbát alespoň na to, aby bota měla řemínek jenom kolem paty. Tenký řemínek v ohybu nártu pod kotník není na ples ani trochu pěkný.

U pánů můžeme frak požadovat dnes těžko, ale slušivý oblek, jednobarevnou košili a barevně vhodnou kravatu určitě. Dávno neplatí, že kravata by měla ladit s róbou dámy. Opak je lepší. Obuv muže je rovněž důležitá. Nad lakovanou botu není. Ale pěkná polobotka, čistá shora i zdola je také vhodná. Rozhodně nesmí být s tlustou gumovou podrážkou. Ponožky nesmí být kontrastní k barvě nohavice. Měly by mít barvu obleku, anebo o odstín tmavší, a musí být tak vysoké, aby při sezení nebyly vidět holé nohy.

Říká se, že když si ve společnosti muž svlékne sako, může si rovnou svléct i košili.

Nevím, jak dalece dokážou pánové toto rčení dodržet. Když si uvědomíte tílko, kravatu, košili, sako a vedení dámy tancem… skoro by mu mělo být dovoleno třičko. A to už zase není plesové.

Jak upéct dort

Zkusily jste si už pečení dortu? Anebo k takovému uměleckému dílku vzhlížíte s myšlenkou, že tohle byste nikdy nedokázaly?

Mnoho lidí mnoho ví. I při výrobě dortů jsou fígle, které hospodyňky cukrářky objeví buď předáváním si jich mezi sebou, anebo díky zkušenostem svým vlastním. Uvedením některých z nich bude možná pro vás povzbuzením, abyste vyzkoušely milé překvapení upéct vašim milým.

cakeNeznamená, že dort ve tvaru kruhu musíte nutně péct ve formě kruhové. Stejně tak můžete upéct korpus či korpusy na plechu, a kruh, nebo jiný požadovaný tvar vykrojit. Kruh si můžete vystřihnout z papíru, stejně tak srdce, protože jeho stejnoměrný tvar se od oka vykrajuje obtížně. Ale třeba číslice k narozeninám vaší ratolesti, či k vzácnému jubileu vaší babičky, ty si předkreslíte třeba nožem.

K upečení korpusů vůbec nepotřebujete formu vymazávat. Na dno vystřihněte podle tvaru formy pečící papír a boky formy ponechejte suché. Těsto při pečení po stěnách rovnoměrně stoupá vzhůru a tak je upečený korpus na povrchu rovný, nevznikne kopeček uprostřed. Ten se utvoří tehdy, když po vymaštěných stěnách těsto „klouže“, nemůže nahoru a vypoulí se středem.

Do těsta na dort počítejte 4 dkg polohrubé, nebo z části hladké mouky na každé vajíčko.

Při pečení dortů velkých pečte korpusy dva, například ze 6 a 6 vajíček. Do dortu ořechového místo 4 dkg mouky přidejte 4 dkg pomletých ořechů. Nejvíce však 6 dkg ořechů místo 6 dkg mouky. Ořechy jsou mastné, těsto by bylo při větším množství ořechů těžké. Ořechy vlašské jsou lepší, než ořechy lískové.

Před vložením formy s těstem do trouby bude tato předehřátá na 200°, po vložení ihned teplotu stáhneme na 150°. Podle výšky korpusu pečeme asi 45 minut. Troubu neotvírejte prvních 15 minut. Těsto by kleslo, korpus by zůstal sražený. Upečení zkoušíme špejlí. Suchá špejle po vpichu do těsta značí, že je dort upečený.

Korpus vyklopte na další pečící papír. Přilepený kruh na vyklopeném korpusu stáhněte, aby dort vychladnul. Rozkrojení pro náplň je lepší až druhý den. Na krájení používejte jenom dlouhý nůž s pilkou, řez se vám podaří pěkně rovný. Džem či marmeládu použijte pikantní, pěkně chuťově ladí s máslovým krémem.

Na krém používejte jenom kvalitní máslo. Změklé důkladně vyšlehejte s práškovým cukrem a maličkým množstvím rumu. Cukr v hotovém krému malinko křupe? Jste ta správná cukrářka. Rum krém konzervuje, vydrží dlouho chutný. Kakao nebo mletou kávu přidáme do základního krému, když chceme krém kakaový nebo kávový.

Pokud máte korpus překrojený třikrát a více, střední díl pokropte sirupem: převařená voda s cukrem a přidat lžíci rumu. Dort nepůsobí suše.

Jak na ruletu

Jak na ruletu

Jak na ruletu, abyste vyhráli? Jsem bývala krupierka a tak bych vám jen chtěla poradit, abyste si šli do casina zahrát pro zábavu, nikoliv za vidinou zbohatnutí. Jděte si zahrát s tím, že se pobavíte a když to vyjde, tak i vyhrajete.

Pokud systému této hry nerozumíte dost dobře, raději hrajte červenou, černou, sudou, nebo lichou, či malá, nebo velká čísla. Jistá výhra je půl na půl, v případě, že padne Zero, pak je výhra nulová. V některých casinech však tuto prohru půlí a vezmou si od vás jen půlku vsazené částky, nikoli částku celou.

Chcete-li sázet na čísla, tak můžete vsadit na celé číslo, na dvě čísla, tři čísla, čtyři čísla, šest čísel. Dá se také vsadit na sloupce a tucty. Pokud chcete hrát výseče v kole, tak si můžete vsadit na Zero spiel, velkou sérii, Orpheline, či malou sérii.

Návody jak vyhrát v ruletě najdete na www.highstakes.cz.

U Zero spiel hrají čísla 0, 2, 12, 15, 32 a 35, pokud tedy padne některé z těchto čísel, připisujete si výhru. U velké serie hraje kromě těchto již zmiňovaných čísel ještě číslo 3, 4, 7, 18, 19, 21, 22, 25, 26, 28, 29. Na Zero spiel potřebujeme 4 žetony, na velkou sérii 9 žetonů

U Orpheline budeme hrát 1, 6, 9, 14, 17, 20, 31, 34, pokud budeme chtít hrát tuto sérii, budeme na ni potřebovat 5 žetonů. Malá série se skládá z čísel, 5, 8, 10, 11, 13, 16, 23, 24, 27, 30, 33 a 36 a pokud ji budeme chtít hrát, tak pak budeme potřebovat 6 žetonů.

Jak se výhry vyplácí?

1.číslo 35:1
2. čísla 17:1
3.čísla 11:1
4.čísla 8:1
6.čísel 5:1
tucet a sloupec 2:1
malá čísla 1:1
velká čísla 1:1
sudá 1:1
lichá 1:1
červená 1:1
černá 1:1
Zero stejně jako ostatní čísla 35:1