Že láska hory přenáší, to je asi stará věc. Láska dokáže být i slepá a díky ní dotyčný nevidí to, co by vidět rozhodně měl a co v pozdější době může být důvodem sporů, hádek a možná i rozchodů. Pokud je člověk zamilovaný, vidí jen to krásné. Potom se může lehce stát to, že se nechá protějškem takzvaně oblbnout a dokonce se může nechat i zmanipulovat a dohnat k činům, které by normálně nebyl schopný udělat.
Co například může být tím, co člověk udělá z lásky?
Může se stát, že zjistí, že jeho milovaný/milovaná je ve špatné finanční situaci a potřebuje nutně peníze. Zamilovaný člověk nekouká napravo nalevo a je schopen se vydat z peněz, vzít si půjčku, upsat se lichvářům a podobně, ovšem jaké ho pak čeká rozčarování, když procitne?
Láska však má samozřejmě i velmi hezké stránky. Když je člověk zamilovaný, většinou to na něm okolí pozná. Je totiž myšlenkami zcela mimo a neustále se jen usmívá, píše SMS, chatuje, píše maily a podobně a vyloženě mu to kouká z očí.
Zamilovaný člověk se nemůže dočkat chvíle, kdy svou lásku opět uvidí a bude s ní moci být naživo. Čas, který tráví samostatně se mu neuvěřitelně vleče, kdežto čas, který pak tráví společně s milovaným člověkem, neskutečným způsobem utíká.
Opečovávání se a výborné chování
Vždy když jsme zamilovaní, snažíme se vypadat co nejlépe a dbáme na každý detail, což nám však vydrží jen krátce… Po čase už se hodíme opět do normálu a jsme to opět my. Zamilovaný člověk dělá velmi rád radost tomu druhému a to prakticky čímkoliv.
Láska je krásný stav a každý z nás si jím určitě někdy prošel. Někdo dokonce i vícekrát. Láska je však chvilkový stav, který nás brzy opustí a z lásky se přejde na zvyk, kdy jsme s tím druhým proto, že se s ním cítíme dobře a je nám s ním fajn.